Jdi na obsah Jdi na menu
 


Josef Stalin - učitel národů

Komunistická propaganda 50. let.

article preview

   Následující text pochází z novin "Pondělník", které vyšly 13. března 1950 v tehdejším Československu. Informuje o "volbách" do Nejvyššího sovětu SSSR. Text v novinách je poplatný tehdejší době a místě, kde vyšel; 50. léta v komunistickém Československu. Pod textem jsou kopie originálních novinových stran.

 

Den voleb do Nejvyššího sovětu SSSR - velký svátek sovětského lidu

 

Sovětský lid manifestoval svou nerozbornou jednotu a lásku k učiteli národů J. V. Stalinovi

 

   Sovětská země prožila v neděli veliký svátek. Slavný a mohutný sovětský lid, lid hrdina, lid vítěz, lid bojovník a tvůrce volil nejvyšší orgán státní moci - Nejvyšší sovět SSSR.

   Dny příprav k volbám - píše moskevská "Pravda" - byly dny nového mocného rozmachu všech tvůrčích sil sovětské země. Na četných předvolebních schůzích zněly radostné hlasy sovětských lidí, kteří hrdě vyprávěli o slavných vítězstvích své země. Jejich hlasy oslavovaly milovanou socialistickou vlast, hrdinnou bolševickou stranu, velkého vůdce a učitele Josefa Vissarionoviče Stalina, jemuž vděčí sovětští lidé za své štěstí, za všechny vymoženosti svého socialistického státu.

   Předvolební kampaň i průběh voleb se staly novou mohutnou manifestací důvěry sovětského lidu k bolševické straně, důkazem jeho neotřesitelné jednoty a projevem lásky ke generalissimu Stalinovi, kterého sovětští lidé v celé zemi navrhli jako svého prvního kandidáta.

 

Šťastný a radostný den Sovětského svazu

   MOSKVA dne 12. března (Původní telefonická zpráva.)

   Dnes je v Sovětském svazu jeden z největších svátků - den voleb do Nejvyššího sovětu SSSR. Ulice a náměstí sovětských měst a vesnic jsou plny radujících se lidí, všude je slyšet smích, hudba a vyhrávání četných kapel a harmonik.

   K volebním místnostem přišli mnozí voliči již před šestou hodinou ranní, kdy bylo po celém Sovětském svazu zahájeno hlasování, doprovázeni hudebními soubory. Když jsem dnes ráno telefonicky volal, blahopřála mi telefonistka k volebnímu svátku a zároveň se mi pochlubila, že již volila v půl sedmé.

   Ještě včera zuřila ve středních oblastech Sovětského svazu sněhová bouře. V Moskvě tak hustě padal sníh, že chvílemi zakrýval světelné transparenty na fasádách domů, které vyzývaly: "12. března všichni k volbám." Celé moskevské okolí se pokrylo těžkým sněhovým příkrovem. V noci vyjely do ulic odhrabovače sněhu a těžké nákladní automobily, aby odvážely napadlé sněhové spousty. Jitro však uvítalo Moskvany blankytně modrým nebem a zářícím sluncem. Teploměr ukazoval 1 stupeň mrazu.

   Ohromnou rozlohu Sovětského svazu jsme si opět jasně uvědomili, když postupně začaly docházet jednotlivé zprávy z 1.302 volebních okresů SSSR. Zatím co se Moskva teprve probouzela, na dálném sovětském východě byly volby buď v plném proudu, nebo již končily.

   Sovětští lidé, nechť byli kdekoliv, v Karpatech nebo na dalekých Kurilských ostrovech, na severních polárních stanicích, nebo pod žhavým sluncem sovětské střední Asie, všude s velikým nadšením přicházeli k volebním urnám, aby dali své hlasy stalinskému bloku komunistů a nestraníků, svým kandidátům - nejlepším synům a dcerám sovětských národů.

   Obyvatelé ostrova Diksonu, který leží daleko za polárním kruhem v Karském moři, radiotelegraficky oznámili, že do 9 hod. všichni odvolili. Do uralských volebních místností, slavnostně ozdobených chvojím a velikými nápisy "Přejeme vám všechno dobré", přijížděli voliči na lyžích, aby splnili svou radostnou občanskou povinnost.

   Hlasovali cestující z dálkových vlaků, námořníci na ledoborcích, pěstitelé bavlny a čaje v Uzbekistánu a Gruzii, posádky meteorolog. stanic z ledovců Pamiru - celá sovětská země.

   Z ledovce Ferčenko oznámil vedoucí meteorologické stanice Volkov: "Je nás tu pět - já, technik Čistrakov, radiotelegrafista Seligarejev, jeho pomocník Gambibin a kuchař Babkin. Dnes jsme společně se všemi občany Sovětského svazu splnili svou volební povinnost. Vřele děkujeme komunistické straně a sovětské vládě za štěstí, že žijeme a pracujeme v naší šťastné zemi."

   Nebyly sice ještě oznámeny volební výsledky, ale již nyní je možno říci, že volby do Nejvyššího sovětu SSSR skončily velkolepým vítězstvím bloku komunistů a nestraníků. A nemohlo být ani jinak, neboť hlasováním pro blok komunistů a nestraníků dávají voliči své hlasy velikému Stalinovi, geniálnímu tvůrci všech ohromných vítězství sovětského lidu. Hlasovali za své štěstí, blahobyt, za světlou budoucnost.

________________________________________________________________________________________________

   V Moskvě.

   MOSKVA 12. března (TASS)

   V Moskvě začaly volby do Nejvyššího sovětu SSSR v neděli přesně v šest hodin ráno, kdy voliči všech 17 moskevských volebních okresů s nadšením začali plnit svou občanskou povinnost.

   Všude vládla sváteční nálada. Moskevská ranní mlha byla zbarvena září tisíců různobarevných elektrických lamp, jimiž jsou ověnčeny četné budovy. Na všech moskevských domech vlají státní vlajky a prapory. Všude jsou portréty J. V. Stalina.

   V molotovském volebním okresu, ve kterém kandiduje Vjačeslav Michajlovič Molotov, se již dlouho před začátkem voleb shromáždila početná skupina voličů v osvětleném průjezdu budovy, ve které je volební místnost číslo 49. Jako první zde odvolil slavný tavič oceli závodu "Srp a kladivo" laureát Stalinovy ceny Nikolaj Česnokov.

   Ve volebním okrsku čís. 35, který je na Rudé Presně, známé svou revoluční tradicí, odvolila jako první známá tkadlena Zinaida Menšikovova a tkadlena Alexandra Štyrovova, jež spolu kandidují za tento volební okres.

   Také ve všech ostatních volebních okresech Moskvy se shromažďovali nedočkaví občané již dlouho před začátkem voleb, aby s radostí odevzdali své hlasy pro další rozkvět své milované vlasti.

   Na nejzazším severovýchodu

   Když se v sobotu 11. března zahalovala Moskva do večerního šera, začínal na nejzazším severovýchodním cípu sovětského státu nový den - 12. březen. Nedočkaví čukotští lovci a pěstitelé jelenů se již ve čtyři hodiny ráno shromáždili před volebními místnostmi v osadě Peveku a Vankarenu na mysu Děžněvově na ostrově Wrangel. V 7 hodin 30 minut odvolilo ve Vankarenu již 80 procent všech voličů.

   S velkou aktivitou probíhají volby do Nejvyššího sovětu též mezi polárními obyvateli zálivu Prozřetelnosti. Před 7. hodinou ranní odhlasovalo zde již přes 40 procent voličů. V Moskvě byla ještě sobota 20 hodin, když předseda okrskové volební komise v osadě Rypkaii na Schnidtově mysu hlásil, že tam odvolilo již přes 75 proc. voličů. Velikou účast mají též volby na Wrangelově ostrově, Billingsově mysu a jiných osadách severovýchodu.

   V Severním ledovém oceáně

   Pozdě večer přišla první hlášení o průběhu voleb ze Severního ledového oceánu. Ledoborce "Severní pól" a "Bělousov" hlásily, že jejich posádky splnily již v 8 hodin ráno svou občanskou povinnost. Voleb se zúčastnilo 100 % voličů.

   Na parníku v jihočínském moři

   V noci na 12. března se dopisovatel Tassu spojil rozhlasem se sovětským parníkem "Iljič", který se plaví ve vodách jihočínského moře. Kapitán parníku mu sdělil: Plujeme do Vladivostoku. Nyní se blížíme k Singapuru. Přesně v šest hodin ráno zazněla z tlampačů lodního rozhlasu hymna Sovětského svazu. Předseda okrskové volební komise vyzval námořníky, aby splnili svou občanskou povinnost. Volební místnost je slavnostně vyzdobena vlajkami a transparenty. Na čelné stěně jsou portréty velikých vůdců sovětského lidu V. I. Lenina a J. V. Stalina. Volby skončily v sedm hodin ráno podle místního času za stoprocentní účasti.

   V dálkových vlacích

   Volební okrsky byly vytvořeny také ve 284 dálkových vlacích. Jako první začali hlasovat cestující, kteří jedou na Dálný Východ. Kurýrní vlak číslo 7 Vladivostok-Moskva přibyl na stanici Bikin podle moskevského času ve 23 hodin 55 minut. Podle místního času tam bylo již 6 hodin 50 minut. Předseda volební komise tohoto vlaku oznámil telefonicky do Moskvy, že hlasování ve vlaku začalo přesně v šest hodin ráno místního času. Mnozí cestující nespali a netrpělivě čekali na slavnostní okamžik. Svou občanskou povinnost splnila již v první půlhodině veliká část cestujících.

 

Hlasovali pro Stalina

   Stalinský volební okres v Moskvě... Zde hlasují voliči, jimž připadlo veliké štěstí odevzdat svůj hlas pro učitele a vůdce národů - Stalina. Ještě se nerozednilo, ale na ulicích, jasně ozářených slavnostními světly a lehce poprášených stříbřitým příkrovem svěžího sněhu, scházejí se desítky a sta občanů - voličů stalinského volebního okresu. Mezi nimi jdou také dělníci a inženýři moskevského elektrozávodu a Ščerbakovova hedvábnického kombinátu, jimž připadla vysoká čest, aby jako první ve stalinském okrese navrhli kandidaturu Josefa Vissarionoviče Stalina do Nejvyššího sovětu SSSR. Chtějí být první, nebo alespoň mezi prvními, kteří budou pro svého milovaného kandidáta hlasovat. Po nich přicházejí do volebních okrsků hospodyně, textiláci, lékaři, účetní, studenti a ostatní obyvatelstvo. Mezi voliči je i mnoho lidí, kteří přijeli do Moskvy ke krátkému služebnímu nebo soukromému pobytu. I oni mají právo hlasovat nyní v okrese, za který kandiduje J. V. Stalin.

   První volební okrsek stalinského volebního okresu v Moskvě je v sousedství elektrozávodu, v nádherném domě pionýrů a školní mládeže. Nad vchodem je transparent se srdečným uvítáním a na průčelí budovy visí veliký portrét J. V. Stalina. Pod ním září elektrickými žárovkami vyložený nápis: "Sláva velikému Stalinovi, kandidátu všeho sovětského lidu!"

   Hlasování začne o šesté. Třebaže je teprve pět hodin, shromáždil se ve vestibulu značný počet lidí. Je tu nositel Stalinovy ceny inženýr Vladimír Alexandrov, vedoucí brigády mládeže Klavdia Pyškova, student Sergěj Iščenko ze Sibiře, jerevanský inženýr Einarov, voják sovětské armády Ivan Menšikov, který je právě na dovolené. Všichni buď rozmlouvají nebo sedí za velkým kulatým stolem, na němž jsou rozloženy noviny a časopisy. Každého z těchto lidí přivedla do volebního okrsku tak záhy zrána touha být prvním, kdo vhodí hlasovací lístek se jménem vůdce a učitele národů SSSR J. V. Stalina do volební urny. Smysl této snahy vyjadřuje prostě a výstižně inženýr Alexandrov slovy: "Srdce každého z nás překypuje hlubokou vděčností ke Stalinovi, k naší straně a k sovětské vládě za všechno, co pro nás vykonali. Bude pro mne velkým uspokojením, budu-li moci hlasovat první a splnit svoji občanskou povinnost tím, že odevzdám svůj hlas pro tvůrce šťastného života, pro největšího člověka, jehož život a činnost jsou příkladem oddané služby výstavbě komunismu, pro soudruha Stalina."

   Je 6 hodin ráno. Kremelský orloj to oznamuje dnes jaksi slavnostněji. V SSSR začaly právě nyní volby, nejdemokratičtější volby na světě. Dveře, které vedou do místností, kde se koná hlasování, se do široka otevírají, aby vpustily zástupy voličů. Všechno je slavnostní a slavnostně zní také hlas předsedkyně okrskové volební komise Varvary Syrkové, která vítá voliče:

   "Dovolte, abych vám srdečně popřála k celonárodnímu svátku, ke dni voleb do Nejvyššího sovětu SSSR. Podle 75. článku ustanovení o volbách vás vyzývám, abyste nyní splnili svou občanskou povinnost."

   Po těchto slovech přistupují první voliči ke stolům, kde se podle voličských seznamů každému dávají hlasovací lístky, a odtud jdou do kabin, oddělených od ostatního prostoru v síni těžkými závěsy, aby byla zaručena naprostá tajnost voleb.

   Jako první dostává hlasovací lístky se jménem kandidáta do Sovětu Svazu J. V. Stalina a kandidáta do Sovětu národností N. A. Bulganina inženýr Alexandrov, jeden z těch zaměstnanců elektrozávodu, kteří den ze dne rozmnožují slávu svého podniku a kteří se zasloužili i o to, aby elektrozávod uvítal den voleb důstojně novými pracovními úspěchy. K 12. březnu splnil závod nejenom plán na rok 1950, a tím také svůj plán celé poválečné pětiletky, ale vyrobil ještě 1,600 000 rublů nadplánové produkce.

   Po Alexandrovovi přistupuje k urně Tadžik Išan Chodžajev, který, jakmile hodil hlasovací lístek do urny, hned hledá, s kým by se rozdělil o své city a dojmy, jimiž překypuje srdce.

   "Když jsem odjížděl ze Stalinabadu," říká Chodžajev, "prosila mne moje rodina, abych se snažil být v Moskvě ve stalinském volebním okrsku, ne-li první, tedy alespoň mezi prvními. Dokázal jsem to a jsem na to hrdý."

   Do volební místnosti vstupuje v plném počtu brigáda nositelky Stalinovy ceny Valentiny Chrisanové, která první zavedla práci podle hodinového plánu. Tím, že hlasují pro Stalina, vyjadřují mladé dělnice svou vděčnost milovanému vůdci a učiteli, Komunistické straně a sovětské vládě za šťastné mládí, prohřáté teplem stalinské péče, za širokou a světlou cestu k vědění, která je jim otevřena, a která je vede ke všem bohatstvím socialistické kultury. Dělnice z brigády V. Chrisanovové odevzdávají předsedkyni okrskové komise hlášení, adresované J. V. Stalinovi. V hlášení se praví:

   "Každá z nás pokládala za svou povinnost uvítat den voleb úspěšnou prací, kterou daruje své matce vlasti a velikému Stalinovi. Na počest voleb nastoupila naše brigáda ke stachanovské směně a vyrobila 4 525 lamp pro rozhlasové přijímače nad plán..."

   Hlasuje Sergej Lapinin, mistr z elektrozávodu. Dříve, než přistoupí k urně, odevzdává okrskové komisi dopis, který tlumočí city a myšlenky každého voliče ve stalinském volebním okresu.

   "Tím, že hlasuji pro soudruha Stalina, hlasuji pro sověty, pro bolševickou stranu, pro naše štěstí, pro krásnou budoucnost našich dětí. Tím, že hlasuji pro Stalina, hlasuji pro klidný, budovatelskou prací naplněný život našeho lidu, pro mír, demokracii a pokrok na celém světě."

 

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNI NA OBRÁZEK:

 

1b.jpg

 

2b.jpg

 

3b.jpg