Útěk z Treblinky

Chil Rajchman

ke stažení ZDE

   "Neutěšené vagony mě přivážejí na to místo. Přijíždějí ze všech stran: z východu a západu, ze severu a jihu. Ve dne stejně jako v noci, v kteroukoli roční dobu: na jaře, v létě, na podzim, v zimě. Soupravy přijíždějí plynule, bez přestávky, a Treblinka je každým dnem větší. Čím víc jich přijíždí, tím víc se jí daří jich pojmout."

   Od počátku tohoto svědectví, psaného v jidiš, mateřském jazyce vypravěče, jeho "já" mizí v přeludném kolotoči vlaků, směřujících k místu společného osudu: Treblince. Přivážejí do továrny na smrt obrovský náklad bytostí, které jsou okamžitě pohlceny.

   Chil Rajchman byl jedním z velmi mála těch, kteří přežili. Po povstání v táboře 2. srpna 1943 - po jeho druhém narození, jak tomu říká ve svém svědectví - přecházel z jednoho úkrytu do druhého, posledním byla Varšava. Zatímco stále ještě zuřila válka, zachycoval do sešitu vzpomínky na deset měsíců prožitých v Treblince. Tento text tedy patří do kategorie zhuštěných a velmi nevšedních: textů, sestavovaných ve stínu smrti, protože válka ještě neskončila, a zachycujících události, jež přesahovaly veškerou představivost...