Divizní generál (armádní generál in memoriam) Karel Kutlvašr byl vojenským velitelem Pražského povstání. Po únorovém komunistickém převratu byl odsouzen k doživotnímu vězení, nakonec si odseděl "jen" 12 let nejtěžšího žaláře.

   Během Pražského povstání ve dnech 5. - 9. května 1945 zahynulo na straně povstalců několik tisíc lidí, již krátce po válce bylo identifikováno 1 694 mrtvých české národnosti, pozdější výzkumy počet mrtvých na české straně zvýšily nejméně na 2 898 osob. Ne všichni padli v boji, několik stovek českých civilistů a zajatých povstalců, včetně desítek žen a dětí, bylo zavražděno.

   Tyto masakry měly ve většině případů na svědomí následující jednotky:

• SS-Kampfgruppe/Kampfverband "Wallenstein" - bojový svazek složený z útvarů z benešovského cvičiště SS (SS-Truppenübungsplatz "Beneschau"), někdy označován i jako zárodek nové 44. divize SS. Součástí bojového svazku Wallenstein byly dvě bojové skupiny postupující samostatně na levém a pravém břehu Vltavy:

• SS-Kampfgruppe "Klein" (v dokumentech zvaná jako "Gruppe Moldauthal", v literatuře i jako "Emil" nebo "Hradischko"). Bojová skupina pod velením SS-Oberführera Emila Kleina (1898-1973), velitele ženijní školy SS v Hradištku (Pionierschule der Waffen-SS, Hradischko). Postupovala na Prahu od jihu z Hradištka po západním levém břehu Vltavy přes Davli, Měchenice, Zbraslav, Lahovice, Radotín, Velkou Chuchli, Barrandov a dále směrem na Prahu 5. Je odpovědná za řadu masakrů v těchto místech. 9. května 1945 ustoupila k americké linii. Klein se dostal do amerického zajetí, odkud byl vydán do ČSR, kde byl odsouzen k 20 letům vězení. V roce 1964 byl propuštěn a odjel do SRN.

• SS-Kampfgruppe "Jörchel" (zvaná i "Gruppe Süd" nebo "Barbara"). Bojová skupina pod velením SS-standartenführera Wolfganga Jörchela (1907-1945, psán i Joerchel), velitele důstojnické školy SS v Praze (SS-Junkerschule Prag). Jörchel měl být údajně v Praze zajat a 12. května 1945 popraven. Postupovala z benešovského cvičiště směrem na Jesenici, Čakovice, Kunratice, Chodov, Krč, Michli, Modřany a Pankrác. 8. května 1945 ustoupila s rukojmími směrem na Zbraslav a následujícího dne k americké linii. Při postupu se příslušníci SS dopustili řady zločinů např. ve Velkých Popovicích, Strančicích, Psárech nebo Dolních Břežanech. Součástí skupiny byl i pluk Hlinkovy gardy (Slowakei Grenadier Regiment Nr. 1 "Hlinka Garde").

• SS-Kampfgruppe Der Führer - bojová skupina vytvořená ze sil 4. pluku SS Der Führer, velitelem byl SS-Obersturmbannführer Otto Weidinger. Postupovala na Prahu ze severu od Litoměřic přes Přestavlky, Veltrusy, Dolní Chabry, Bohnice a Čimice dále do Kobylis, přes Trojský most do Holešovic a Bubenče. 8. května 1945 uzavřela příměří s povstalci a ustupovala po trase Břevnov, Bělohorská do amerického zajetí. Dopouštěla se zločinů hlavně v Kobylisích a Libni.

• Kampfgruppe Milowitz - bojová skupina složená z jednotek milovického cvičiště (SS-Truppenübungsplatz Milowitz), zejména ze školy stíhačů tanků (Panzer-Jäger Schule Milowitz). Na Prahu postupovala přes Starou Boleslav, Kbely, Rokytku, Balabenku, Palmovku, Libeň, Karlín. Do večera 7. května 1945 dosáhla linie Hlávkův most - Denisovo nádraží - Poříčské sady. Dále postupovala do Hybernské, Na Poříčí, Náměstí republiky, obsadila Hybernské nádraží, kde byli zmasakrováni zajatci. Spolu s KG Reimann dále útočila na Staré město.

• Kampfgruppe Reimann - bojová skupina složená ze zbytků I. Flak Korps pod velením General der Flakartillerie Richarda Reimanna. Postupovala na Prahu od Českého Brodu přes Úvaly, Újezd nad Lesy, Dolní Počernice, Kyje, Hrdlořezy, Malešice, Jarov. Na Pražačce se spojila s posádkou SA. Dále útočila přes Žižkov na Staré město, přes Dlouhou a Celetnou pronikla na Staroměstské náměstí. Od 8. května 1945 ústup na západ k Američanům.

• SA-Standarte Feldherrnhalle - posádka V. Sturmbannu pod velením Adolfa Franze Zimmermanna byla umístěna ve škole Na Pražačce na Žižkově, kde byly povražděny desítky osob.

Oběti ze školy Na Pražačce (z dobového filmového záznamu).

• SS Wachbataillon 2 Prag - strážní prapor SS z části umístěný v budově bývalé Kadetní školy (dnes ministerstvo obrany, ulice Na valech), měl bránit oblast Pražského hradu a Černínského paláce, je odpovědný za vraždy rukojmí z dejvického nádraží. Hlavní část praporu sídlila ve škole na Zelené lišce na Pankráci, kde se dopustili mnoha zločinů. Části praporu ustoupily spolu s KG Der Führer do amerického zajetí. Velitelem praporu byl SS-Obersturmbannführer Michael Kneissl, v lednu 1947 byl vydán čs. úřadům a 29. března 1947 popraven.

   Z největších zločinů spáchaných nacisty během Pražského povstání je možné zmínit:

• Vraždění v Horní a Dolní Krči, na Pankráci a v Michli - podle pražského policejního ředitelství celkem 173 obětí (z nich 49 žen). Z toho zejména:

• Masakr v Úsobské ulici v Horní Krči (dnes ulice Obětí 6. května) - 6. května 1945 - 51 obětí. V domě č.p. 254 zavražděno 16 civilistů, v domě č.p. 255 zavražděno 35 civilistů. Z celkem 51 obětí bylo 16 dětí a 18 žen;

• masakr u Brettschneiderovy vily (Hornokrčská ulice) - 7. května 1945 - 14 obětí;

• vražda zajatců v Doudlebské ulici - 8. května 1945 - 23 obětí;

• vraždění v okolí školy na Zelené lišce - 6.-8. května 1945.

• Dále: masakr na Hybernském nádraží (dnes Masarykovo nádraží) - 8. května 1945 - 53 obětí.

• Masakr v Lahovicích - 7. května 1945 - 59 obětí (21 zavražděných).

• Vražda zajatců u Jeleního příkopu - 7.-8. května 1945 - 21 obětí.

• Masakr ve škole Na Pražačce - 5.-8. května 1945 - min. 44 identifikovaných obětí.

• Vraždy civilistů v Brněnské ulici (dnes Koněvova ulice) - 7. května 1945 - min. 5 obětí.

• Vražda zajatců v ulici Pod Habrovou - 8. května 1945 - 20 obětí.

• Vraždy civilistů v Hlubočepích - 8.-9. května 1945 - min. 5 obětí.

• Vraždy zajatců u Právnické fakulty - 5.-8. května 1945 - asi 20 obětí.

• Vraždění v Kobylisích a Libni - 7. května 1945 - min. 25 obětí.

• Vraždy rukojmí z Dejvického nádraží - 5.-8. května 1945 v budově Kadetky, asi 20 obětí.

• Postřílení zajatců v Praze-Kyjích - 7. května 1945 - 6 obětí.

• Vraždy na Chodově - 7.-8. května 1945 - 28 padlých a 16 zavražděných.

PRO VSTUP NA KAPITOLU KLIKNI NA SLOVO "ZDE" (ORANŽOVĚ ZBARVENÉ)

MASAKRY ČESKÝCH POVSTALCŮ A CIVILISTŮ BĚHEM PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ:

• OBRAZOVÁ DOKUMENTACE - ZDE

• POVÁLEČNÁ ZPRÁVA PRAŽSKÉHO POLICEJNÍHO ŘEDITELSTVÍ Z 16. ČERVNA 1945 - ZDE